Když zadáváš úkol – ať člověku nebo nástroji – instrukce v textu nestačí. Text říká co chceš, ale nezaručuje, že to druhá strana pochopila stejně. Obě strany pak pracují poctivě, ale každá na jiném záměru.
Paradox: čím víc věříš, že instrukce je jasná, tím méně si ji ověříš. A právě tehdy vznikne mezera mezi tím, co jsi chtěl, a tím, co dostaneš. Nejzáludnější selhání nevypadají jako chyby – vypadají jako výsledky.
Verifikační krok není projev nedůvěry. Je to moment, kdy si oba ujasníte, jestli pracujete se stejným záměrem – dřív než začnete. Ne checkpoint pro kontrolu. Checkpoint pro synchronizaci.
Bez něj je delegování hazard, ne systém.
Petr Mžíček + Claude